Jestliže ještě donedávna se evropská vojensko-strategická orientace pozicionovala zejména jen vůči Rusku, je to dnes už včerejší realita. Ostatní svět nečeká, až si to Evropa s Ruskem vyřídí, a naopak se chutě chopil využítd výhod z evropské válečné paralýzy. Krom Číny, posílil evropský konflikt pozice Turecka a uprostranil urychchlení vyrýsování imperiálních postosmanských kontur.

Jestliže ještě donedávna se evropská vojensko-strategická orientace pozicionovala zejména jen vůči Rusku, je to dnes už včerejší realita. Ostatní svět nečeká, až si to Evropa s Ruskem vyřídí, a naopak se chutě chopil využítd výhod z evropské válečné paralýzy. Krom Číny, posílil evropský konflikt pozice Turecka a uprostranil urychchlení vyrýsování imperiálních postosmanských kontur.

Turecko za letošní rok mílovými kroky přešlo od postosmanských koncepčních teorií k praxi a dát o sobě znát coby novém jižním hegemonu od postfrancouzského Sahelu až po turkické Kazachstán, Uznekistán a Turkmenistán. Třešničkou na dortu bylo ustavení vojenské aliance v Mekce mezi Tureckem, Saúdskou Arábií a jaderným Pákistánem. Ta je tak i jadernou protiváhou Izraeli na Blízkém východě.

A Evropě, která se poměřuje hlavně sama se sebou, popřípadě s Ruskem a žije ze svého někdejšího významu, geopoliticky ji ujíždí vlak. 

zdroj:

Las aspiraciones imperialistas de Erdogan y la estrategia que inquieta cada vez más a Occidente - LA NACION