Němci nařídili vyhnání učedníků Metoděje z Velké Moravy a Bulhaři jim dali azyl
Bulhaři mají svátek příchodu učedníků svatých apoštolů Slovanů Cyrila a Metoděje, které z Moravy vyhnali Němci a jejich kolaboranti. Nezapomínejme, že Němci bojovali proti Slovanům od nepaměti a snažili se je ovládnout s pomoci kolaborantů z řad Slovanů.
Vyhnání učedníků Cyrila a Metoděje z Velké Moravy po Metodějově smrti (roku 885) byla dramatická a krutá záležitost. Staroslověnská vzdělanost na Moravě tehdy pod tlakem německého duchovenstva a knížete Svatopluka prakticky skončila. Učedníci byli uvrženi do okovů, týráni a následně vyhnáni. Jejich cesty se rozdělily, ale ta nejdůležitější skupina zamířila právě do Bulharska, které na ně čekalo jako na spasení.
1.Pochod k Dunaji:
Zima 885/886. Vojáci učedníky hnali z Moravy na jih. Podle legend šli pěšky, hladoví a strádající, dokud nedorazili k Dunaji.
2.Přechod řeky na improvizovaném voru:
Neměli peníze na převoz a na druhém břehu už začínalo území tehdejší Bulharské říše. Svázali proto tři velké kusy dřeva divokou révou, vyrobili provizorní vor a úspěšně Dunaj přeplavili.
3.Záchrana v Bělehradě:
Vysílení dorazili do pohraniční pevnosti Bělehrad (který tehdy patřil Bulharsku). Místní bulharský místodržitel Radislav pochopil, o koho jde, poskytl jim jídlo i odpočinek a okamžitě poslal zprávu caru Borisovi I. do hlavního města Plisky.
4.Triumfální přijetí v Plisce:
Rok 886. Car Boris I. pro ně nechal poslat honosné vozy. V Plisce je přijal s obrovskou úctou, ubytoval je v domech velmožů a dal jim plnou podporu pro obnovu jejich misie.
Bulharský car Boris I. krátce předtím přijal křesťanství z Byzance. Potřeboval osamostatnit bulharskou církev od řeckého vlivu a k tomu nutně potřeboval slovanské kněze, slovanské knihy a slovanskou liturgii. Vyhnání učedníků z Moravy tak pro něj bylo doslova darem z nebes.
Učedníci v Bulharsku založili dvě obrovská kulturní a vzdělávací centra, která navždy změnila dějiny východní Evropy:
Ohridská škola (dnešní Severní Makedonie): Sem odešel Kliment (později Ochridský). Vychoval zde přes 3 500 žáků a právě v této oblasti vznikla cyrilice – jednodušší písmo, které nahradilo složitou hlaholici a ze kterého pochází dnešní azbuka.
Preslavská škola: Zde působil Naum a Konstantin Preslavský, kteří se soustředili na masivní překladatelskou činnost.
Blahoslavený novomučedník zavražděny Němci v roce 1942 Gorazda II., o tehdejší době napsal v "Život svatých Cyrila a Metoděje mezi Východem a Západem":
Uvěznění Metoděje
Avšak než Metoděj přišel na Moravu, nastaly tam velké změny. Svatopluk z touhy, státi se vládcem celé Moravy, spojil se s Němci, kteří vtrhli do země a za pomoci jeho porazili Rostislava, zmocnili se ho a odvlekli do Němec, kde ho oslepili a hladem umořili k smrti. Svatopluk sám na oko podřídil se vrchní vládě Němců, kteří v čele s markrabaty Vilémem a Engelšalkem zařídili se na Moravě jako doma.
Metoděj navrátiv se na podzim r. 870 z Říma, neshledal se už s Rostislavem a Svatopluka spatřil obklopena německým duchovenstvem, které křičíc na Metoděje, že se vetřel do území, příslušejícího pod pravomoc německých biskupů, zajalo ho a poslalo, stejně jako před tím se stalo Rostislavovi, do Německa, kdež byl v prosinci 870 postaven za přítomnosti samého krále Ludvíka před soud shromážděných biskupů: Alvina solnohradského, Arna frizinského a Hermanricha pasovského.
Jakého ducha byli tito biskupi, vysvítá mimo jiné z toho, že Hermanrich pasovský přišel k tomuto církevnímu soudu v oděvu jezdeckém s bičem v ruce a hnal se na Metoděje, aby ho udeřil do tváře. Soud skončil tím, že sv. Metoděj byl prohlášen za sesazena a odsouzen do žaláře. Podobně bylo zakročeno i proti jeho učedníkům, kteří byli taktéž trýzněni a pozavíráni do žaláře. Současně byl dán všem, kdož o tom věděli, příkaz, aby v zájmu německé věci zachovali vše v úplné tajnosti.
Více informací si přečtěte v publikacích:
Přečtěte si také o bojí Čechů a Slovanů s německým imperialismem a snahou Němců je vyhubit: