"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)

Vývoj islámu po smrti Muhammada až do nastolení státního ortodoxního výkladu islámu

Autor: Lukáš Lhoťan | Publikováno: 17.3.2022 | Rubrika: Evropa
2nd

S úmrtím Muhammada dochází v muslimském společenství k první vážné krizi, která má politický i duchovní rozměr. V politické rovině dochází k masivnímu odpadnutí arabských kmenů, které vnímaly svou konverzi na islám jen jako záležitost dočasnou, která ztratila význam Muhammadovou smrtí. První Muhammadův nástupce Abú Bakr tak vedl proti těmto odpadlíkům válku (tzv. Harb al-Rida), po které je násilím donutil k návratu k islámu a vynutil násilím jejich praktikování islámského náboženství. V duchovní rovině naopak dochází mezi samotnými druhy Muhammada a jeho rodinnými příslušníky k zásadnímu sporu o povahu následovnictví.

Část rodiny a druhů trvá na tom, že Muhammad určil za svého nástupce svého zetě a současně i bratrance Alího ibn Táliba, kdežto druhá část rodiny a příznivců tvrdí, že Muhammad nikoho za svého nástupce neurčil. Tato skupina prosazuje do čela islámského státu Muhammadova přítele a zetě Abú Bakra, čemuž se nakonec Alí s jeho věrnými podvolují, aby uchovali jednotu muslimské obce.

Abú Bakr vládne zhruba dva roky a před svou smrtí určuje za svého nástupce dalšího Muhammadova přítele a zetě Omara al-Chataba, který za své vlády zahajuje expanzi chalífátu do oblasti Byzantské říše a Perské říše. Během několika let se muslimům podaří dobýt rozsáhlá území a natrvalo je připojit ke své říši. Po deseti letech vlády byl na Omara spáchán úspěšný atentát1 a za jeho nástupce je zvolen další Muhammadův zeť a přítel Osman, který vládne chalífátu dvanáct let a je nakonec také nespokojenými muslimy zavražděn.
 
Se smrtí Osmana nastává v muslimské obci další velká krize, která proti sobě opět postaví Muhammadovy druhy a příbuzné. Tentokrát se krizi nepodaří vyřešit smírně bez násilí a dochází k bratrovražedné válce mezi muslimy, ve které se navzájem snaží zabít Muhammadovi druhové a členové jeho nejbližší rodiny. Část muslimů podporuje za chalífu Alího, který je zvolen vládcem v oblasti Mediny, a druhá část muslimů se sjednocuje kolem guvernéra oblasti aš-Šams (oblast dnešní Sýrie, Libanonu, části Jordánska a Izraele) jménem Muáwija, který byl s Osmanem příbuzný. Výsledkem této občanské války je nakonec smrt Alího rukou náboženského fanatika, potvrzeni vlády Muáwije jako chalífy a zakladatele dynastie Umájjovců, a především také rozštěpení muslimského splečenství na sunnity a šíity.
 
Se vznikem chalífátu jako dědičného léna Umájjovců pokračují expanze do dalších a dalších oblastí. Stát se také dále vnitřně konsoliduje. V chalífátu například po značnou dobu docházelo k tomu, že muslimové sice nějakou oblast dobyli, ale dále ponechali místní samosprávu funkčně na původních úřednících (včetně využívání lokálního jazyka – například řečtiny) a spokojili se pouze s výběrem daní. S tím, jak se ovšem chalífát stabilizoval, dochází i k postupné arabizaci dobytých území, a to jednak skrze konverze místních obyvatel k islámu a jednak také skrze postupnou arabizaci státního aparátu, kdy se do zvyků a zákonů arabských dobyvatelů dostávají zvyky, myšlenky a tradice podrobených národů.
 
Kubíčková a Petráček k tomu píší, že „ve všeobecném rozvoji věd jsou v oblibě i učené debaty, při nichž si vědci chalífátu dobře osvojují umění dialektiky a pohotového vedení důkazu, a roste i zájem o otázky náboženské. Islám, do nedávna primitivní nauka s četnými logickými rozpory, vytváří nyní svou dogmatiku a argumentaci. A zde se rozvíjí i mu'tazila, sekta, která – stejně jako většina vyznanějších sekt na islámské východě – hrála úlohu v politickém životě. Její kořeny sahají patrně až k syrským církevním spisovatelům Janu Damašskému a Theodoru Abucarovi, kteří v Damašku přednášeli učení o svobodě vůle. Uznání svobodné vůle člověka stojící proti vůli boží je také hlavní ideou mu'tazily, je to 'trvalý protest zdravého lidského rozumu proti tyranskému učení, které mu vnucují příkazy ortodoxie.'“
 
Toto vše je způsobeno hlavně tím, že muslimští dobyvatelé s sebou nepřinesli žádný skutečně ucelený systém islámského zákonodárství, ale ani teologie. Vše vzniká postupně a v různých lokalitách dosti odlišně. Jediným alespoň částečně sjednocujícím prvkem je text koránu, jehož podoba se ustálila za vlády chalífy Osmana zhruba mezi lety 651 n.l. až 656 n.l., tedy nějakých 20 let po smrti Muhammada, byť menší úpravy stylu písma se prováděly i později.

 

Je historicky doloženo, že mimo koránu na počátku islámu nebyl žádný jiný soubor teologických pravd či dogmatiky, který by chalífát vnucoval všem muslimům. V jistém smyslu šlo o období svobody až anarchie, kdy se vládnoucí chalífa staral pouze o to, aby zasahoval proti těm, kdo ohrožovali jeho politickou moc, ale jinak do teologie nezasahoval a ponechal muslimům velkou míru svobody, což se projevilo i na masivním nárůstu různých muslimských sekt a různých charismatických osobností.
 
Teprve za vlády Abbásovské dynastie, která svrhla dynastii Umajjovskou, dochází k prvnímu státem vynucenému teologickému dogmatismu, a to ze strany mu'tazily, která skrze chalífu al-Mamúna začala v roce 833 n.l. období islámské inkvizice (arab. minhy), kdy byli lidé i násilím nuceni k vyznání víry, že Korán je stvořeným slovem Alláha, a dalších dogmat tohoto hnutí. Toto období první inkvizice trvalo zhruba 15 let.
 
Teprve za vlády chalífy Al-Mutawakkila je tato inkvizice ukončena a mutazilská dogmatika je oficiálně odmítnuta. Od vlády tohoto chalífy se státním islámem stává sunnitská ortodoxie, které je přiznáno postavení údajně jediné správné podoby islámu a všechny odlišné směry (tedy mimo mu'tazilu i například šíité) jsou pronásledovány, byť v různých obdobích byla intenzita pronásledování různá a někdy k němu nemuselo vůbec v praxi docházet. Vláda chalífy Al-Mutawakkila je tedy přelomovým obdobím, kdy se s konečnou platnosti stává jeden směr islámu státem označený za jediný správný. 
 
Citováno z diplomové práce Reakce islámské ortodoxie na racionalistickou filozofii, 2021, UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI.
 
 
O autorovi: Lukáš Lhoťan (1980) je zakladatel Nakladatelství Lukáš Lhoťan a nezávislý novinář, bývalý muslim a autor knih Ježíš Kristus a islám, Eurabia, Islám a islamismus v České republice, Cestujeme po Turecku, Arménský holocaust a dalších. Je absolventem dvou středních škol a absolovent bakalařského studia Teologické nauky na Univerzitě Palackého v Olomoucí. Jeho komentáře vycházejí v českých mediích (Konzervativní listy, Parlamentní listy, Reflex apod.) a jsou překládány i do cizích jazyků (angličtina, polština, ruština aj.) Od roku 1998 do roku 2010 byl spolupracovníkem předsedy českých muslimů Muneeba Hassana Alrawiho. Je absolventem poutě do Mekky a vzdělávacích kurzů o islámu saúdskoarabské World Assembly of Muslim Youth. V rámci svých cest navštívil opakovaně mnohé exotické země, například Saudskou Arábií, Jordánsko, Turecko, Gruzií, ale i například méně exotické Řecko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Maltu a další.
 
Podílel se na projektu odhalování islámských extremistů v německé spolkové zemi Bavorsko (projekt byl ve spolupráci s bavorskou zemskou kontrarozvědkou Bayerisches Landesamt für Verfassungsschutz). Rovněž absolvoval studijní pobyt v USA The International Visitor Leadership Program (2010). Do svého veřejného zřeknutí se islámu v roce 2012 patřil k mediálně nejznámějším muslimům v České republice a také k propagátorům reformního islámu.
 
Prosím podpořte náš projekt!
Milí čtenáři, dlouhodobě je velkým problémem ekonomická neudržitelnost provozu našeho webu, kdy nás bojkotují vyhledávače i reklamní společnosti, čili příjmy jsou nízké a zdaleka nepokryjí náklady. Proto provoz našeho webu je možný hlavně díky obětavým dárcům, proto prosím podpořte provoz našeho unikátního webu.
 
Jak nám můžete pomoci?
Sdílejte naše články.
 
Nebo finančním darem:
Číslo účtu: 209672916 / 0600, Moneta Money Bank, Variabilní symbol: 001
IBAN: CZ90 0600 0000 0002 0967 2916
BIC (SWIFT): AGBACZPP
 
Případně kupte knihy (o imigraci a islámu) v našem e-shopu a šiřte je mezi přáteli: www.lukaslhotan.cz

 

Klíčová slova: pozvánka
358 čtenářů | 
HodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnoceníHodnocení
Tisknout článek Poslat článek e-mailem
Vaše hodnocení: 

Zde můžete nastavit své hodnocení

Přihlášení uživatele
Jméno:
Heslo:

RSS feed Zasílání upozornění
Čtěte také
Výklad Koránu

Základy islámu a jejich výklad

Stručný životopis zakladatele islámu

Islám a terorismus

Súmrak európskej civilizácie - Barbari sa zmocňujú Európy
Články autora
Průzkum
Je v EU diktatura? Maďarský parlament se staví proti diktatuře EU. Jak to vidíte Vy? Je v EU diktatura?
Hlasovat můžete kliknutím na odpověď
Doporučujeme
Český obránce Vídně proti Turkům roku 1683