Směšná komedie s údajným povolením USA pro ukrajinské útoky na ruské území
Několik vět k současné zjitřené diskusi o údajném povolení Washingtonu k použití zbraní "dlouhého doletu" proti cílům na území Ruské federace.
Abychom si to celé mohli představit, zkusme si definovat, co to znamená, pokud mluvíme o "dlouhém doletu" (long range), neboť to je přesně ten, náhle hojně používaný výraz, který má navodit představu nějakého strategického zlomu v dosavadním průběhu ukrajinského konfliktu. Ukrajinské síly pro speciální operace použily v dosavadním průběhu konfliktu v několika případech americké taktické balistické střely typu ATACMS (Army Tactical Missile System) s KRÁTKÝM DOLETEM. Již samo slovo "taktická" v názvu systému vylučuje tedy, že by se jednalo o střely s dlouhým, tedy strategickým dosahem. Je odpalovaná z mobilních raketových odpalovacích zařízení typu pásového vozidla M-270 MLRS nebo kolového M-142 HIMARS z kontejnerů, obsahujících vždy jednu střelu.
Ukrajina obdržela z USA dvě dodávky těchto zbraní, první koncem roku 2023 a druhou v březnu 2024. Dohromady se má jednat o cca 50 střel, kde část z nich, která byla již několikrát použita proti letištím v Berďansku, Luhansku a na Krymu, je beze vší pochybnosti nejstarší verzí této munice, tedy typem M39, Block I (MGM-140A) s kazetovou submunicí (950 ks bombiček M74). Maximální dolet této střely, vyráběné koncem 80. let minulého století, je 165 km.
Je zřejmé, že dodávka z letošního března však obsahovala i novější typ této zbraně M39A1, Block I s lehčí bojovou hlavicí a s doletem cca 300 km, který byl použit minimálně ve dvou případech, a to 17. dubna proti krymské základně Džankoj a 23. června při útoku na Sevastopol, při kterém zahynuli též krymští civilisté na pláži Učkujevka.
K tomu, aby bylo možno tyto systémy bezpečně použít proti cílům na území Ruské federace, dochází k odpálení střely v nejbližší vzdálenosti cca 50 km od fronty. Pokud si tedy namodelujeme, které že to cíle "v hloubi území Ruska" může ukrajinské velení tímto způsobem zasáhnout, vyjdou Vám z toho opět letecké základny Počep u Brjanska (cca 120 km), Chalino u Kurska (140 km), Orel-Južnyj a Voroněž-Baltimor (obě shodně 290 km, tedy na samé hranici dosahu těchto střel). To jsou cíle, které byly už v minulosti terčem útoků ukrajinských bezpilotních prostředků, stejně jako i mnohem vzdálenější základny a jiné objekty, skutečně hluboko na ruském území. Je jistě rozdíl ve škodách, které může způsobit exploze malého dronu, ve srovnání s velkou střelou typu ATACMS, navíc vybavenou s kazetovou submunicí, ale v zásadě se dá říci, nic revolučního se neděje, ani udít nemůže.
Pro lepší představu přikládám srovnávací tabulku střel typu ATACMS. V našem případě se jedná o první dva typy.
Pokud se jedná o efektivní množství této munice, potřebné byť k malé změně současné vojenské situace a vyjdeme-li z přibližného množství již použitých střel, je jasné, že Ukrajina v tuto chvíli disponuje maximálně dvaceti až třiceti střelami obou typů (tedy při počtu cca 5-6 odpalovacích zařízení cca pěti salvami touto zbraní). Jak uvedl náčelník Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny generál Kyrylo Budanov v rozhovoru ze září 2023, k tomu aby se vojenská situace na frontě změnila, by bylo potřeba řádově stovek těchto střel. K takovému transferu zbraní však v nejbližší době nadojde, ani dojít nemůže.
Kdybych to měl tedy nějak shrnout, jedná se zase o takové propagandistické prohlášení, které postrádá jakoukoli reálnou možnost zvratu situace před nástupem nové administrativy ve Spojených státech. Je to takové poslední zamávání Joe Bidena (pokud vůbec něco podobného skutečně schválil a není to jen novinářská vlivová akce) typu: "mějte se tu hezky, udělal jsem, co jsem mohl, ale nakonec to nějak nevyšlo". Ani vyjít nemohlo nebo nemělo, dodejme k tomu.
Takže žádný jaderný Armageddon nečekejme, jsou to jen plané žvásty a mediální masáž.
Nadšení kresliči mapek už mezitím zhmotnili svoje vlhké sny, kde potenciální místa odpalu umísťují přímo na frontovou linii a z toho dovozují možnost zasáhnout místa jako Lipeck nebo Rostov na Donu. Faktem zůstává, že i v případě sevastopolského útoku, byly čtyři z pěti střel bezpečně zlikvidovány ruskou PVO a pouze pátá byla zasažena nad obydlenými oblastmi.
V publikaci si například přečtete: Jak vznikl BRICS? - Jak dnes vypadá BRICS+? - Postupné odstranění dolaru z ekonomiky - BRICS Pay a BRICS Bridge - Burzy mimo kontrolu Západu - BRICS ekonomicky prospívá růstu Ruska - Setkání BRICS+ v Kazani a jeho význam - České ekonomické zájmy a BRICS+ - Jak velká česká media prezentují BRICS+? - Projevy ruského prezidenta Putina na setkání BRICS+ v Kazani.