"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)
"Všichni mají právo svobodně vyjádřit své mínění takovým způsobem, který se neprotiví šárii." (Deklarace lidských práv, Káhira, 1990)
"Ženy jsou satanův nástroj proti mužům; proto musí být zahaleny od hlavy k patě, i když jsou pohromadě jen se ženami." (Raed Hlayel)
"Celá Umma má povinnost se hněvat a povstat, aby ukázala svůj vztek. Vztek je nutný. Nejsme žádný národ oslů. Jsme národ lvů." (Yussef al-Qaradavi)
"Bratři, vede se válka proti islámu. Chopte se svých mečů. Kde jsou vaše zbraně? Vaši nepřátelé zdupali Proroka. Povstaňte!" (Badr Bin Nadel al Mashari, imám v Rijádu)
"Muslimové celého světa, bezprávní této země, povstaňte! Vybojujte drápy a zuby své právo, nebojte se řevu velmocí!
Sjednoťte se pod pyšným praporem islámu a zaveďte jeho vládu...!" (Testament ajatolláha Chomejního)
"Korán se vydatně věnuje podbřišku muže, jeho sexuálním rozkoším a povinnosti žen, uspokojovat manželovy potřeby. Pro dobré muslimy a islámské
mučedníky má korán připraveny panenské hurisky nepomíjivé krásy a mládí; po každém koitu znovu nabydou panenství. Pro muže to znamená uskutečnění
fantasmatu nikdy nekončícího orgasmu a konec strachu před předčasnou ejakulací? Ptám se, jestli tyto sliby nejsou důvodem víry ve svatost koránu. Který
muž nezná tyhle sny? Stačí jim věřit..." (Chahdortt Djavan, Paříž, 2003)
"Ozbrojený boj proti okupantům Palestiny není jen právem muslimů, ale je přímo povinností všech muslimů." (Jusuf al Qaradawi)
"Žít v islámské republice je jako spát s mužem, k němuž cítíš hnus: představuješ si, že jsi docela jinde." (Azar Nafisiová, profesorka anglické literatury)
"Nic nemluví pro evropský reformovaný islám. Existuje jen jeden islám - onen Muhammada a Koránu. Čirý islám je životu nebezpečný.
Nejstrašnější je zde útisk žen..." (Ayaan Hirsi Aliová)
"We must be open and tolerant towards Islam and Muslims because when we become a minority, they will be so towards us." (Jens Orback, švédský ministr)
"Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku." (zavražděný holandský režisér
Theo van Gogh o multikulturalismu)
Přesně takovým zlatým teletem se pro Fialovu vládu stala válka na Ukrajině. Spojila s ní svojí celou existenci a kromě ní nevidí žádné jiné priority, nevidí občany ani ekonomické zájmy této země, její dobré sousedské vztahy, nic jiného než pouze další pokračování války na Ukrajině. Z vlastní iniciativy teď zhoršuje vztahy se Slovenskou republikou jenom proto, že tato má na válku jiný názor a nepřeje si jí dále podporovat. Naprosto přesně se však tato vláda chová i k vlastním občanům. Kdo si dovolí mluvit o míru, jednání, či zastavení bojů, je pro ní proruský zrádce, šířící kremelský narativ.
Dodnes bych všechny plandemisty a vakcinátory s chutí nakopal za ty nesmyslné buzerace doprdele. Nikoliv Uganďany, kteří se asi tehdy opravdu báli, ale zejména ty globalistické šmejdy a jejich chazarskou farmalobby.
Pavel Křivka, kterého znám a vážím si ho za mnoho věcí, které v životě udělal (i za některé, které neudělal), dnes praktickým pokusem prokázal, že pětidemoliční spoluobčané jsou připraveni (zatím slovně) zajistit, potrestat a rozcupovat na prvočinitele kohokoliv, kdo bude nosit oblečení s ruskými symboly.
Začínám být hodně alergický na jakoukoli zmínku o Ukrajině. Zejména v souvislosti s jakousi historickou úlohou tohoto území. Jestli nějakou historickou úlohu hrálo, tak hlavně v tom, že přes něj odedávna proudili do Evropy všemožní nájezdníci, kteří tam též důsledně zanechávali i svojí genetickou stopu.
Kdy budete chtít takovou přebytečnou munici (zatím identifikovanou jako jihoafrickou, tureckou či jihokorejskou) odkoupit. První věcí je, že kromě Koreje si tyto země nebudou asi chtít úplně rozházet Rusko. JAR je totiž jeho partnerem v BRICS a Turecko má svojí černomořskou politiku. Kdyby chtělo tuto munici dodat Ukrajině, rozhodně by k tomu nepotřebovalo Pavla, Fialu ani Černochovou. I kdyby však nad touto věcí mávly prodávající země rukou, přichází kapacitní problém. Kolik zásob odprodáte, máte-li na severních hranicích Kim Čong-una? Deset procent? Nebo radši míň?
Mezi léty 2035-2040 ovládnou nebe a přilehlý kosmos nové letecké a kosmické systémy, používající elektronické prostředky, klamné cíle, cloudové taktiky a další technologie, které budou typické pro šestou generaci vzdušných bojů. My budeme v téže době u nás pomalu zavádět zastaralý stroj F-35A a radovat se, jak budeme bojovat s Rusem. Jenže všechno bude už úplně jinak.
Zatímco doprovodná skupina 44 se pohybuje ve výsostných vodách Ománu, kde se zúčastnila společných ománsko-čínských manévrů, doprovodná skupina 45 teprve vyplouvá z Číny. Vytvářet z tohoto rutinního střídání dramatickou událost, je přinejmenším nepoctivé a nerozumné. Přestava, že čínské lodě (největší z nich o výtlaku 7500 tun) by mohly z Arabského moře nějak zasáhnout do událostí na Blízkém východě, kde se příští týden budou nacházet dva svazy letadlových lodí a jeden námořní výsadkový svaz Spojených států, je více než úsměvná (na snímku je torpédoborec Umurči, vlajkové plavidlo 45. námořní doprovodné skupiny).
Lidi, bojte se!
Svět se mění. Mainstrým to sice prezentuje tak, jako by se nic mimořádného nedělo, ale opak je pravdou. Zatímco všichni s chutí komentovali údajnou smrt Jevgenije Prigožina, aby nakonec zjistili, že vůbec nic není jisté, Indie uzavřela s Emíráty první dohodu o nákupu energetických surovin v rupiích. Jejich vzájemná obchodní výměna je přitom kvantifikována na 85 miliard dolarů. To je hodně peněz. Hodně rupií, které nahradí hodně dolarů. A tak to bude pokračovat. Ropný kartel OPEC, jehož protagonisté se mezitím stali členy skupiny BRICS, se mezitím dohodl s Ruskem na snížení těžby. To je před nastávající zimou špatná zpráva (pro Evropu).
Český mainstream se vypořádal s rozšířením BRICS po svém. Radši o něm vůbec nepíše. Asi se bojí, aby nesloužil Putinovi, Si Ťin-pchingovi nebo jinému zlému diktátorovi. Země BRICS i v této fázi však pouze pochopily, že musí konečně přijmout někoho nového do svých řad a přitom to tak hezky nakombinovaly, jakoby si každá členská země nominovala jednoho nového člena (Čína dva). Co je však asi podstatné na tomto kroku je to, že ta propagovaná nejednotnost názoru zemí BRICS na přijetí nových členů, kdy Brazílie a Indie byly údajně proti, najednou musela ustoupit stranou.
Čeští a západní pisálkové ženou do války (nebo spíš do speciální vojenské operace) tentokrát Afričany, aby nadšeně umírali za francouzské zloděje uranu a americké základny uprostřed pouště.
Tak až Vám zase někdo bude učeně vykládat o vagnerovcích, zlém Putinovi a ukazovat fotky nějakých ojedinělých nešťastníků, mávajících ruskou vlajkou, vzpomeňte si na trnitou cestu, kterou jsme sahelským zemím připravili a na jejíž plody teď nevěřícně hledíme. A ještě něco: čím víc si budeme lhát o tom, co se skutečně děje a schovávat se za aktivistické floskule, tím to bude horší (platí nejenom pro nás). Vojska z Mali a z Burkiny Faso, především ta francouzská, se mezitím přesunula na svá záložní postavení v sousedním Nigeru. Zde v hloubi Sahary v Agadezu mezitím vznikla největší základna bojových dronů mimo území Spojených států, z kterých lze zasáhnout prakticky na kterémkoli místě v Africe a na Blízkém východě. Niger se tak stal spolu s Čadem poslední zemí oblasti, která dosud nebyla demilitarizována. Za této situace však bylo pokračování procesu generační a politické výměny zcela nevyhnutelné i v Nigeru, kde došlo v vojenskému převratu koncem minulého týdne. Tomu předcházely masové protesty a požadavek odborových centrál na odchod cizích vojsk ze země.
Je zábavné sledovat, jak české presstitutky už zcela otevřeně lžou. Novinář Vít Štěpánek se dnes čtenáři Novinek snaží namluvit, že africké státy hromadně odmítly účast na 2. Summitu Rusko-Afrika, a to včetně zástupce Nigérie.
Soudružka poslankyně Zajíčková (1967), bývalá starostka Prahy 5, která jako (zatím) jediná z ODS podpořila manželství osob stejného pohlaví do druhého čtení, už prosazuje i další normu. Vyhláška, na které se dohodly ministrestvo školství, zdravotnictví a práce a sociálních věcí nově stanoví, že na školách nebudou oddělené chlapecké a dívčí záchody. Její odůvodnění této pokrokářské novoty je zcela v duchu revolučních myšlenek evropské levice, ke které ODS nezadržitelně směřuje:
Jen velmi málo lidí zaznamenalo, že 5. června 2023 opustil po devíti letech post ministra zahraničních věcí dlouholetý věrný spolupracovník prezidenta Erdogana Mevlut Cavusoglu. Na tomto postu ho nahradil ředitel Národní zpravodajské služby Turecka MIT Hakan Fidan. Po otci Kurd, tvrdý vyjednavač a jeden z nejbližších Erdoganových důvěrníků, byl až do tohoto data hlavním lovcem nepřátel Turecka (ať už Gulenovské nebo kurdské opozice), architektem turecké bezpečnostní politiky vůči konfliktu Ukrajiny s Ruskem, Azerbajdžánu s Arménií, či soupeřících frakcí v Libyi. Zároveň se odchodem Hulusi Akara z postu ministra obrany stal nejmocnějším mužem silových struktur v okolí prezidenta.
Svět prochází závěrečnou fází přípravy na změnu globálních systémů - ekonomických, finančních a bezpečnostních. Po dekádách dominance Spojených států a jejích souputníků se ukazuje, že politika konfrontace nefunguje, a to dokonce ani tehdy, kdy pumpujete do zbrojení, barevných revolucí či podněcování nepřátelství astronomické sumy.
32 článků (3 stránky)