Válka slovansko-muslimská: Část první
Kniha popisuje zápas balkánských národů za svobodu proti okupaci muslimskou Osmanskou říší v 19. století a možná se jedná i o očité svědectví, protože je i možné, že autor se v oblasti pohyboval, byť přímo jsem k tomu žádný důkaz nenalezl, vyznívá to pouze z některých pasáží jeho knihy. Celkově ovšem o životě autora je k dispozici velice málo informací, takže jeho přítomnost na Balkáně nelze potvrdit ani vyvrátit.
Dílo Eduarda Rüffera je tak nejen významným historickým svědectvím o politice 19. století, ale také významným dílem, zachycujícím společenskou situaci té doby včetně velmi silného protižidovského postoje, který Rüffer v knize zaujímá, kdy označuje mnohdy židy (v některých případech i oprávněně) za politické nepřátele křesťanů a spojence muslimů – Osmanů.
Ovšem Rüffer nešetří ani slovanské národy a popisuje jejich společenskou odlišnost od Albánců, u kterých je národní soudržnost důležitější než náboženské přesvědčení:
„Arnaut (český výraz pro Albánce z 19. století) nikdy se druha netáže, jakého je náboženství, vystačíť mu jen vědět, jaké jest národnosti. Když na příklad hrozí Turek pravoslavnému Arnautovi smrtí, a vyskytne se při tom jiný Arnaut, třebas náboženství mohamedánského, zajisté ohroženému přispěje ku pomoci. Však mezi Slovany jest to v Turecku naopak, mohamedánští a křesťanští Slované se navzájem nenávidějí.“
Pro náročnost přípravy nového vydání celého díla musím toto dílo vydat postupně, je totiž velmi rozsáhlé.
Zároveň je nutné upozornit, že v době napsání této knihy neznamenalo označení Turek čistě příslušníka tureckého národa, ale bylo to synonymum pro slovo muslim a označovali se tak všeobecně muslimští obyvatelé Osmanské říše.
O autorovi
Eduard Rüffer pochází ze starého protestanského rodu, v němž se tradovalo, že původně přišel do Čech z Francie, odkud prchal před pronásledováním hugenotů katolíky. Po bitvě na Bíle hoře roku 1621 odešli předkové Eduarda Rüffera do srbské Lužice (dnes Německo), kde se usídlili. Eduard Rüffer se narodil 27. prosince roku 1835 v Lausitz (dnešní Braniborsko, Německo) a zemřel 18. listopadu roku 1878 v Praze. Rüffer vystudoval gymnázium v Berlíně a pokračoval ve studiích v Gotha (spolková země Durynsko).
Poté odešel do Prahy, kde měl také studovat a ví se, že roku 1860 pobýval v Itálii, kde se účastnil boje za svobodu Itálie v řadách dobrovolníků vedených Giuseppe Garibaldim. Byl i dopisovatelem italských novin a v roce 1861 se vrátil zpět do města Gotha v Německu, kde se věnoval vědecké práci. Ale již roku 1863 se usídlil v Praze, kde psal články do novin Národní listy, Korrespondenz a Politika. Roku 1864 se oženil stal se stálým redaktorem novin Politika. Byl také válečným korespondentem v druhé šlesvické válce (1864).
Rüffer v Praze postupně vybudoval několik časopisů, například začal vydávat první český armádní časopis Žižka či spoluzaložil francouzský časopis Correspondance slave. Zemřel na tuberkulózu a byl pohřben na evangelickém hřbitově v Praze Karlíně.
Eduard Rüffer plynně hovořil německy, francouzsky a nejspíše možná i česky (některé zdroje to nepotvrzují), takže i jeho knihy vycházely v těchto třech jazycích.
Podrobnosti a možnost zakoupení v našem e-shopu zde.