"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)
"Všichni mají právo svobodně vyjádřit své mínění takovým způsobem, který se neprotiví šárii." (Deklarace lidských práv, Káhira, 1990)
"Ženy jsou satanův nástroj proti mužům; proto musí být zahaleny od hlavy k patě, i když jsou pohromadě jen se ženami." (Raed Hlayel)
"Celá Umma má povinnost se hněvat a povstat, aby ukázala svůj vztek. Vztek je nutný. Nejsme žádný národ oslů. Jsme národ lvů." (Yussef al-Qaradavi)
"Bratři, vede se válka proti islámu. Chopte se svých mečů. Kde jsou vaše zbraně? Vaši nepřátelé zdupali Proroka. Povstaňte!" (Badr Bin Nadel al Mashari, imám v Rijádu)
"Muslimové celého světa, bezprávní této země, povstaňte! Vybojujte drápy a zuby své právo, nebojte se řevu velmocí!
Sjednoťte se pod pyšným praporem islámu a zaveďte jeho vládu...!" (Testament ajatolláha Chomejního)
"Korán se vydatně věnuje podbřišku muže, jeho sexuálním rozkoším a povinnosti žen, uspokojovat manželovy potřeby. Pro dobré muslimy a islámské
mučedníky má korán připraveny panenské hurisky nepomíjivé krásy a mládí; po každém koitu znovu nabydou panenství. Pro muže to znamená uskutečnění
fantasmatu nikdy nekončícího orgasmu a konec strachu před předčasnou ejakulací? Ptám se, jestli tyto sliby nejsou důvodem víry ve svatost koránu. Který
muž nezná tyhle sny? Stačí jim věřit..." (Chahdortt Djavan, Paříž, 2003)
"Ozbrojený boj proti okupantům Palestiny není jen právem muslimů, ale je přímo povinností všech muslimů." (Jusuf al Qaradawi)
"Žít v islámské republice je jako spát s mužem, k němuž cítíš hnus: představuješ si, že jsi docela jinde." (Azar Nafisiová, profesorka anglické literatury)
"Nic nemluví pro evropský reformovaný islám. Existuje jen jeden islám - onen Muhammada a Koránu. Čirý islám je životu nebezpečný.
Nejstrašnější je zde útisk žen..." (Ayaan Hirsi Aliová)
"We must be open and tolerant towards Islam and Muslims because when we become a minority, they will be so towards us." (Jens Orback, švédský ministr)
"Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku." (zavražděný holandský režisér
Theo van Gogh o multikulturalismu)
Dávejte pozor na to, co si přejete. Může se vám to splnit. Na závěr roku 1933 má Vůdce projev k zaměstnancům v továrně Siemens. Omluví se jim, že vymazal stranu marxistů s vysvětlením, že vymazal i všechny další strany. Nezaměstnanost za prvních devět měsíců vlády už klesla o třetinu. V novém řádu budou všichni Němci dělníky a rolníky nacionálního socializmu. Všichni budou odboráři. Mají společné nepřátele. Potlesk, třikrát sláva kancléři.
Na rozdíl od jiných esesáků pracují lékaři metodicky, pečlivě, bez otevřeného sadizmu. Ženy mrzačí tak, aby simulovali rány z bojiště. Řežou je, lámou jim kosti. Jedné skupině podávají k léčbě sulfonamid. Druhé placebo... a vodu, jídlo, teplou postel a čisté obvazy. Herta Oberhauser věří pouze číslům, se kterými může žonglovat sama. Později tedy logicky přikročí k tomu, že bude účinná antibiotika míchat s čisticími prostředky. Octem, ale i ředidlem. Jak roste počet obětí, splývají umouněné tváře zkroucené bolestí a křikem v beztvarou šedou masu. Přeživší alespoň sterilizují.
Životni příběh muslimského mystika al-Halládže je ukázkou toho jak se někteří duchovní a teologové neštítili zneužit moc nad výkladem náboženských textů k umlčení nepohodlné opozice. Obdobně jako v dějinách křesťanství i v dějinách islámu je nejtemnějším obdobím vláda inkvizice (arabsky minhy), která nebyla na rozdíl od křesťanství centrálně řízena a v některých oblastech světa vládne i dnes.
8. srpna 1941 má generál Sodenstern (náčelník štábu armádní skupiny SÜD) na stole report plukovníka Groswurtha. Ukrajinští Hilfswilliger páchají genocidu ve spolupráci s německými Einsatzgruppen. Vojáci nesmí zasahovat, přestože jsou okupovaná území formálně v jurisdikci armády, nikoliv Heinricha Himmlera. Přes varování Sodensterna žene "hrůzu" Groswurth výš. K polnímu maršálovi Von Reichenau.
"Hitler uťal hrubě rozhovor...Proto se my Němci musíme oprostit od vší vázanosti. Musíme se postavit na vlastní nohy. Ale Německo, jak tu dnes je, není biologickou jednotou. NĚMECKO JÍ BUDE TEPRVE TEHDY, AŽ BUDE EVROPOU. (zvýrazněno autorem knihy.) Bez moci nad Evropou nutně zakrníme. Německo je Evropa. Ručím vám za to, že v Evropě nebude již nezaměstnanost. Přijde neslýchaný rozkvět. Zburcujeme svět z jeho spánku. Stanovíme si úkoly, o kterých se dnešnímu světu ani nezdá. A my je rozřešíme. Ale potřebujeme Evropu a její kolonie. Německo je vždycky jen počátek. Žádná evropská země není již celkem. Pro nás je to Evropa. Kdo ji vyhraje, vtiskne svou pečeť příštímu věku. My jsme k tomu povoláni. Nepodaří-li se nám to, zanikneme stejně, jako zajdou všechny národy Evropy.
Přečetl jsem si dnes mnoho reakcí k útoku na Salmana Rushdieho, včetně té úplně nejhloupější z pera (Twitteru) místopředsedy vlády, ministra vnitra a kmotra místní buňky mafie, dona Vitto Racuccani. Jsem si vědom toho, že můj názor na věc, se zejména zastáncům jednoduchých řešení nebude asi líbit, ale tak už to v životě chodí. Salman Rushdie není a nikdy nebyl nějakým apoštolem míru ve službách pokroku a humanity, který bojuje proti temným silám islámu. Pojďme si jeho činy zasadit do historických souvislostí:
Jedním z důsledků případného vítězství nacistického Německa ve druhé světové válce měla být naprostá germanizace českých zemí, s nimiž se počítalo jako s nedílnou součástí Třetí říše. K tomu však bylo nejprve zapotřebí vyřešit tzv. českou otázku, tedy najít způsob, jakým se vypořádat s česky mluvícím obyvatelstvem Protektorátu Čechy a Morava. Část Čechů čekalo poněmčení, zbytek nejspíš deportace na východ. Klíčovou roli při výběru měla přitom hrát rasová hlediska v duchu nacistické ideologie.
Učebnice představuje základní instituty a pojmy spojené s islámským právem. Úvodní část obsahuje stručnou zmínku o vzniku islámu a některých důležitých momentech historického vývoje islámského světa. Výklad se dále věnuje pramenům islámského práva, islámským právním školám a islámským teoriím státu. Druhá velká část učebnice pojednává o nejdůležitějších odvětvích islámského práva – rodinném právu, dědickém právu, trestním právu a finančním právu; připojena je také krátká zmínka o islámském soudnictví. Na závěr je pro lepší orientaci doplněn krátký slovník vybraných cizích pojmů.
Současná válka na Ukrajině není prvním konfliktem mezi Ruskem a Západem o toto území. V 19. století se dokonce spojil Západ s muslimy, aby se pokusil Krym a ukrajinské území obsadit a vytlačit tak Rusko. Pojednává o tom i tato kniha: Krymská válka 1853–1855
Muslimové tvoří zhruba 1% z ukrajinské populace. Jde převážně o Tatary a příslušníky turkistických národů. Byť mnozí muslimové se na Ukrajinu přestěhovali v dobách SSSR, tak základ muslimské komunity na Ukrajině položili právě tatarští muslimové již před několika staletími. Nejvíce muslimů je na Krymu, což je území dnes připojené k Ruské federaci.
Je třeba vĕdĕt, spolupráce Ruska s militantním islámem trvá už dlouho. Pro Lenina, kolonizované národy mĕly hrát podstatnou roli ve svržení kapitalismu. V roce 1920, v Baku, v Azerbajdžánu, Komunistická internacionála zorganizovala « První kongres národů Orientu ». Sešlo se na nĕm asi 2000 delegátů z různých zemí, především muslimů. Představitel ruských muslimských komunistů Mirsaïd Sultan-Galiev (1892-1940), baškirský Tatar, spolupracovník Lenina a Stalina, tam prohlásil : « V zemích islámu se dostaneme ke komunistické společnosti národní revolucí a džihádem, bojem proti imperialistům. »
Ukázka z knihy Stručný životopis zakladatele islámu: Byla ideální doba na to, aby Mohamed udělal, k čemu dlouhé roky vybízel druhé, tj. aby napadl lidi, kteří v něj nevěřili, zabil je a okradl. Vyslal stoupence číhat na karavany Kurajšovců a rabovat je. Ujistil muslimy, že Bůh jim dovolil vzít si bohatství nevěřících, a dokonce i jejich ženy a že je v pořádku zabíjet nevěřící, kdekoli je najdou, protože prý vyhnali věřící z jejich domovů.41 Jak jsme již viděli, nevěřící nikoho odnikud nevyhnali.
13 článků (1 stránka)