Právě vychází: Válka slovansko-muslimská: Část druhá
Znáte historií o válce Slovanů s muslimy? V českých školách toto neučí ... Je nám cti oznámit, že vyšel druhý díl tohoto obsáhlého díla: Válka slovansko-muslimská: Část druhá. Autorem je Němec, který miloval Čechy a proto pro ně psal takovéto díla popisující dnes Čechům, neznámou historii.
V druhém díle Války slovansko-muslimské, která popisuje boje z druhé poloviny 19. století na Balkáně, se dočtete podrobně o situaci kolem povstání křesťanských Bulharů proti okupaci muslimských Osmanů a o tom, jak brutálně a krutě okupační správa toto povstání potlačovala. Dále se dočtete o dění v evropské politice kolem snahy křesťanských národů na Balkáně zbavit se muslimské okupace. Dozvíte se mimo jiné i o tom, jak hlavně Anglie s Francií stály na straně muslimských Osmanů proti balkánským národům a jejich boji za svobodu, protože Západ se obával ruského vlivu v oblasti Balkánu.
Tato publikace je dnes v češtině nejpodrobnějším dílem na téma boje křesťanských balkánských národů za svobodu proti muslimské osmanské okupaci a obsahuje spoustu unikátních informací od očitých svědků těchto událostí. Budeme se snažit co nejdříve vydat i další části tohoto rozsáhlého díla.
Sám autor tohoto díla, Eduard Rüffer o zvěrstvech různých muslimských etnických skupin páchaných na křesťanech píše: „I úřední orgán hraběte Andrássyho, kterýž všemožně Turecku nadržoval, měl od svého dopisovatele z Drinopole zprávy, že ‚Bulharsko jest tak spustošeno, že ani za mnohá desítiletí se nevzpamatuje z hrozné bídy, do níž nešťastnou zem uvrhly divoké hordy Čerkesů a bašibozuků‘. Týž dopisovatel psal mezi jiným takto: ‚Znám zde muže, který v Drinopoli koupil deset mladých bulharských dívek. Tyto nešťastnice byly od Čerkesů unešeny a po 100 piastrech3 Turkům prodávány.‘
To bylo veřejné lidokupectví v Evropě, a Anglicko, kteréž prodávání Černochů všude potlačovalo, neostýchalo se prodávání slovanských dětí a panen podporovati svým loďstvem, kteréž na ochranu Turků stálo v zálivu Besice.“
A dále dodává: „Čerkesové vesnici poblíž Dunaje přepadli. Všechny starce a stařeny svázali, načež ženy a dívky zhanobili. Jeden z těchto surovců pověsil dívku za obě nohy a rozpáral ji jako ovci! …. S počátku neodvážili se mohamedáni, strachujíce se o svůj život, ani přes práh domu. Když ale viděli, že Bulhaři buď slabě neb pranic se jim nestaví na odpor, nabyli mysli a zároveň vzplanula v nich vášeň a zvířecký pud. Byvše mimo to náboženským fanatismem popuzeni domnívali se, že získají si příkořím, jež křesťanům učiní, zásluhu a že ubíjením jich dostanou se nejspíše do ráje. Pero se zdráhá vypsati všechny ukrutnosti, které Čerkesové a bašibozukové, nejhorší vyvrhel tureckého národa, spáchali. Dnes radili se, kterou osadu mají nejdříve navštíviti, druhého dne plán svůj provedli a navrátivše se domů chlubili se před celým světem, mnoho-li mužů, žen a dětí povraždili a mnoho-li dívek zprznili. Smějíce se vypravovali, jak zprzněné ženy, rozpáravše jim životy, házeli do plamenů! Aby se dozvěděli, kde Bulhaři mají peníze uschované, použili rozličných prostředků. Muže nabodávali na přiostřené kuly, ženám usekávali ruce, pálili jim prsa žhavým uhlím a potom jim je uřezávali, děti trýznili před tváří rodičů. A jak vynalézaví jsou co se týče nástrojů mučení! … Přes 60 vesnic již surovci ti poplenili a na 40 000 lidí povraždili.“