Dnes na mě vykoukla další veselá zpráva o tom, že paní ministryně si za náčelníka generálního štábu vybrala chlapce, který by měl přeskočit dvě generálské hodnosti naráz a velet lidem o 15 let starším, jeho jméno je Karel Řehka. Jestli je něco v ozbrojených silách NAPROSTO zásadní, tak je to seniorita (služební a do jisté míry i ta prostého věku). Takže to zaprvé.

 

Zadruhé: nikdo tomu chlapci neupírá jeho zkušenosti ze speciálních operací a zásluhy, ale osoba náčelníka generálního štábu není o tom, že někoho dokáže utlouct polní lopatkou. Musí být diplomatem, politikem, manažerem, personalistou, plánovačem i vizionářem.

 

Zatřetí musí být jako náčelník generálního štábu ukázněný. Voják v činné službě, poštěkávající na sociálních sítích po členovi zahraničního výboru a bývalém ministrovi zahraničních věcí za to, že si dovolí říct, že by se měla přehodnotit strategie v Afghánistánu, zjevně tuto vlastnost zcela postrádá.

 

A začtvrté, Armáda je sborem vševojskovým. Není o červených baretech a o tom, že jsem velel speciálům a misi kdesi v Afgoši. Pokud mě paměť nemýlí, tak kromě dvouletého působení u multinárodního uskupení v Bydgoszczi takové vševojskové zkušenosti zcela postrádá. A to rozhodně nenahradí funkce dozorce nad kybernetickou bezpečností, kam z Armády utekl.

Takže znovu - ministerstvo obrany a vojensko-průmyslový komplex, není dohled nad bezdomovci, občůrávajícími rohy na Náměstí míru, paní Černochová.