Proč latinskoamerické země odmítly i přes nátlak USA a Německa poslat zbraně na Ukrajinu?

Argentinské La Nacion analyzují pokus a krach americko-německé iniciativy získat zbraně pro Ukrajinu v zemích Latinské Ameriky. Nejprve koncem ledna se na jihoamerický kontinent vypravila americká generálka Laura Richardsonová somrovat zbraně, které Rusko v minulých letech dodalo sobě nakloněným zemím, jako Venezuela, Nikaragua, Kuba, Kolumbie. Deal měl spočívat v tom, že tyto země odešlou ruské zbraně na Ukrajinu a USA jim za to slíbí americké. Richardsonová však narazila na zeď jednolitého odmítnutí, místy i příkrého, jako např. u kolumbijského prezidenta Gustava Petro. USA ovšem v Latinské Americe mají kontroverzní renomé, a tentokrát se americká diplomacie na celé čáře přepočítala.

Další pokus učinil německý kancléř  Scholz, aby země jako Argentina, Brazílie, Mexiko re-dodaly na Ukrajinu německé zbraně a munici. Rovněž katastrofálně propadl - brazilský prezident Lula navrhl raděj mírové rozhovory z Čínou a mexický prezident Lopez Obrador rovnou vyplísni, že je ve vleku oligarchů proti zájmu Němců.

Proč se latinsko-americké země dojedné, vč. i třeba Ekvádoru a Peru, rezolutně odřekly participace v konfliktu a neoblomně zaujaly neutrální postoj? Vojenský expert USA na Latinskou Ameriku Isacson konstatuje, že země nejsou ani tak pro-moskevské jako nechtějí být "mladším bratrem NATO" (no ser visto como el hermano pequeño de la OTAN) a udržují si od konfliktu odstup. La Nacion končí komentářem, že somrovat zbraně je přiznáním vlastní nedostatečnosti, a že Rusko tak v Latinské Americe jistě činit nebude. Narozdíl od USA a Evropy.

zdroj: www.lanacion.com.ar - www.islamizace.cz

990 čtenářů | 

|