O českých mediích, neziskovkách a dezinformacích aneb tak kdo tady vlastně selhal...
Když před rokem spustilo Rusko vojenskou operaci na Ukrajině, média zasvěceně tvrdila, že se Putin zbláznil a nebo jde o selhání ruských zpravodajských služeb. Vůbec jim nevadilo, že o operaci nerozhodl Putin, který byl údajně dokonce proti, ale státní duma s 450 poslanci. A už vůbec jim nepřišlo divné, že by se Rusko tak tragicky spletlo ohledně situace v sousední zemi, se kterou je provázáno více než my se Slovenskem. Kde třetina obyvatel mluví rusky a pětina národa jsou přímo Rusové. Kde osm let zuří občanská válka, vyprovokovaná nelegitimní nacionalistickou protiruskou vládou, dosazenou Západem a zejména USA podpořeným majdanským pučem do vedení země...
Následovaly potvrzené zprávy ze "zmijího" ostrova, a vůbec jim nevadilo, že jde o ostrov Hadí. Opěvovali hrdinství Ghosta of Kyiv a naučili se první ukrajinská slova "иди на хуй". A vůbec jim nevadilo, že je jedno pohádkou, a to druhé je rusky. Ukrajinsky je to йди, a ne иди. Tvrdili, jak Rusům dojde munice, potraviny i nafta. A pak přišel masakr v Buči, ze kterého se vyklubaly oběti ostřelování. Kdo ostřeloval Rusy obsazenou vesnici, se už média neptala.
Podobně, jako se neptala, kdo střílel Točkou na nádraží v Kramatorsku. Lysyčansk se hrdinně bránil až do poslední minuty, kdy kompletně padnul. Následovala Buča číslo dvě, masový hrob s umučenými civilisty u Izjumu, objevený v lese. Co na tom, že nebyl v lese, ale přímo sousedil se zástavbou v ulici Šejkspíra, a že se tam pohřbívá od druhé světové války, v posledních třech dekádách pak už bežně. Oběti byli ukrajinští vojáci, které si protistrana nepřevzala a oběti ostřelování. A nedají pokoj, následovaly příběhy o dětských mučírnách, ženách zavěšených z mostu a reportérkách znásilněných Kadyrovci. Nic z toho se nepotvrdilo, ale to je jedno...
A když v situaci, kdy platíme za plyn trojnásobek a za potraviny dvojnásobek a naše úspory požírá 17% inflace, někdo barbarsky zničí energetickou tepnu Evropy, zvanou NordStream, začnou blábolit cosi o ruské sabotáži. Že jim stačilo jen zavřít kohoutky, a efekt by byl tentýž, je netrápí. A vůbec je to ani nezajímalo, zajímalo je místo toho, kolik má Vrábel exekucí a kam jel proruský Žarko na výlet. Demonstrujícím se posmívali a nazývali je dezoláty. A když roušku tajemství a mlčení odhalil odvážný americký novinář kmetského věku, poslední dinosaur čestné žurnalistiky ve veřejném zájmu, Seymour Hersh, zajímali se, kdo mu to řekl a čím jeho slova zpochybnit, namísto o problém samotný...
Kdo to sakra spáchal, takový mezinárodní akt terorismu s nedozírnými ekonomickými následky, a zda na takový zhovadilý stát neuvalit tvrdé sankce, jsem nikde neslyšel ani náznakem...
A tahle pitomá média nás budou teď mistrovat, poučovat a instruovat ohledně boje proti dezinformacím. A měřítkem mají být výhradně informace ověřené, tedy ty jejich. A ať nikoho ani nenapadne, že by si zjišťoval, jak se věci mají, někde sám...
Ne, tak tohle nevyjde. Leda byste měli celý národ za blbce. Těch je dnes ve společnosti, bohužel, sice opět převažující většina, ale nejsou to všichni. Ten, kdo tady selhává, jste Vy. Takže to budete mít ještě těžké...
Taková média, co informace zadržují, mění a filtrují, nepotřebujeme...