Dohoda o mírovém vyrovnání mezi Arménií a Azerbajdžánem

V Kazani během summitu BRICS2024 proběhla úspěšná jednání ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a jejich delegací. Strany diskutovaly o bilaterální mírové agendě, včetně mírové smlouvy po ukončení války v Náhorním Karabachu, vymezení a vytyčení hranic, normalizace dopravy mezi oběma zeměmi a v regionu Zakavkazí jako celku a dalších otázkách společného zájmu.

 

Již došlo k dohodě o hranicích a obě ministerstva zahraničních věcí budou pokračovat v bilaterálních jednáních o „Dohodě o míru“ a navázání mezistátních vztahů s cílem dokončit ji a uzavřít co nejdříve. Jako základ pro rozhraničení byly oběma stranami přijaty mapy z doby SSSR, uložené v kartografickém centru v Moskvě. Dohodu o hranicích vzápětí ratifikoval arménský parlament.

 

Arménský premiér Pašinjan vystoupil na summitu BRICS+ a učinil řadu zásadních prohlášení. Zejména řekl, že Jerevan a Baku se dohodly na všech základních otázkách pro položení základů míru.

 

Zároveň Pašinjan představil projekt „Křižovatka světa“. Podstatou projektu je, že Arménie je připravena a má zájem organizovat průjezd vozidel, nákladů, cestujících, potrubí a kabelových tras přes své území. Je to nejkratší trasa mezi Černým mořem a Perským zálivem přes území Íránu, Arménie, Turecka a Gruzie a také nejkratší železniční trasa mezi Kaspickým a Středozemním mořem přes Ázerbájdžán, Arménii a Turecko.

 

Obě strany se také dohodly na zřízení tzv Zangezurského koridoru mezi Ázerbájdžánem a jeho enklávou Nachičevan. Ázerbájdžán od Arménie získává mechanismy pro zjednodušené postupy hraničních a celních kontrol na silnicích, jakož i poskytnutí dodatečných bezpečnostních opatření, s přihlédnutím k jurisdikci a plnému respektování suverenity obou zemí.

 

Pašinjan také zdůraznil, že Arménie je schopna zajistit bezpečnost průchodu zboží, zdrojů, vozidel a osob přes své území pro subjekty z jiných zemí.

 

Již také bylo dosaženo dohody o klíčových formulacích mírové smlouvy, včetně vymezení území obou států, vzájemného uznání územní celistvosti, zřeknutí se územních nároků a závazku, že je v budoucnu nebudou předkládat. Obratem bude zahájena demarkace hranic.

 

Dopravní situace v regionu je v důsledku války velmi komplikovaná. Po pádu železné opony Gruzie a Arménie vyhlásily samostatnost. Bohužel extrémní nacionalisté v obou zemích okamžitě zahájili nekompromisní útlak národnostních menšin na území nově vzniklých států. Představitelé národnostních menšin si to nenechali líbit a obratem zase oni vyhlásili samostatnost svých autonomních republik - Abcházie, Jižní Osetie, Adžárie a Náhorního Karabachu. V celém regionu vypukla série ozbrojených konfliktů a dlouhodobá občanská válka, provázená deportacemi jinonárodních obyvatel. Ze svých domovů byli vyhnáni nebo museli utéci více než milion lidí. 

 

V této nepřátelské atmosféře horkokrevní Kavkazané všech národností začali také ničit komunikace. Vyhazovali do povětří silnice a mosty, odpojovali sousedům elektrické vedení a plynovody, vytrhávali kolejnice. 

 

Arménie na několika místech uzavřela železnici, jednak v Náhorním Karabachu, pak všechna spojení s Azerbajdžánem a Nachičevanem, a protože Turecko podporovalo Azerbajdžán, zrušili i železniční spojení do Turecka, na několika místech dokonce rozebrali koleje a odvezli do šrotu. Příklady táhnou a špatné příklady táhnou ještě víc, tak se přidali Gruzínci a zničili koleje do Abcházie a jižní Osetie. Zničené železniční úseky jsou vyznačené na přiložené mapě šipkou. 

 

Nyní se Arménie a Azerbajdžán dohodly na obnovení starého železničního spojení, v některých úsecích už se železnice opravuje. 

 

A staví se nový významný železniční úsek. Mezitím totiž bylo na hraniční řece Araks mezi Azerbajdžánem a Iránem také postaveno několik přehrad a elektráren (které spolu naplánovali ještě šáh s Brežněvem) a chystá se výstavba dalších dvou přehrad mezi Iránem a Arménií. Původní železnice na jihu Arménie se proto nebude obnovovat, její trasu zaplaví plánované přehrady. Už se staví nová železnice po druhém břehu řeky Araks v Iránu. Tato železnice bude dvourozchodná (evropský a ruský rozchod na jedněch pražcích) a elektrifikovaná (využije se elektřina ze zmiňovaných nových elektráren). 

 

Nová železnice bude jednak spojovat Azerbajdžán a Nachičevan, ale hlavně bude pokračovat z Iránu do Turecka a tam bude v městě Kars navazovat na stávající železnici z Gruzie. Celou výstavbu nové infrastruktury v ceně cca 1,5 miliardy dolarů spolufinancuje Čína, nově postavený úsek totiž bude využíván pro dopravu vlaků po jižní větvi Nové hedvábné stezky na trase Čína – Kazachstán – Turkmenistán – Irán – Istanbul a odtud po historické trase Orient Expresu dál přes Balkán do Budapešti a Vídně.

 

Současná trasa z Iránu do Turecka s lodním trajektem přes jezero Van je totiž nyní velmi problematická kvůli neklidu v kurdských oblastech. Zároveň může být nová trasa využita k dopravě zboží z Perského zálivu do Ruska (a obráceně).

 

Nechte se informovat!

Vaše ISLAMIZACE.CZ - neprodejné zprávy bez reklam 👍

Děkujeme všem, kdo nás podporujete. právě díky vaší podpoře se nám daří monitorovat šíření islámu v ČR. Prosím nepodceňujte hrozbu islamizace České republiky! Jsme dnes jediná skupina aktivistů, která v ČR trvale již mnoho let monitoruje šíření islámu, islamismu a projevy islámského extremismu.