Mezinárodní soudní dvůr OSN vlastně potvrdil část ruských tvrzení a nevyhověl Ukrajině

Podle informací agentury Reuters včera, 31. ledna 2024, Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) odmítl žalobu Ukrajiny z roku 2017, v níž kromě jiného obvinila Rusko z porušení protiteroristické smlouvy OSN, z odpovědnosti za sestřelení letu MH17 společnosti Malaysia Airlines v roce 2014 a z porušení antidiskriminační smlouvy OSN tím, že po připojení poloostrova Krym k Ruské federaci v roce 2014 nepodpořilo výuku ukrajinštiny v tamních školách.

 

Obvinění Kyjeva, že je Moskva zodpovědná za sestřelení letu MH17 společnosti Malaysia Airlines v roce 2014, odmítl ICJ v plném rozsahu. Pro mě to představuje osobní satisfakci, protože jsem měl od počátku z mnoha dobrých důvodů o vině Ruska v této věci oprávněné pochybnosti.

 

Podle ICJ Rusko sice porušilo prvky protiteroristické smlouvy OSN, ale jen tím, že řádně neprošetřilo tehdejší tvrzení Ukrajiny o možnosti zneužití části finančních prostředků, poskytnutých Ruskem jako pomoc vzbouřeneckým republikám, k financování teroristických aktivit. Soudci rovněž konstatovali, že Rusko porušilo antidiskriminační smlouvu tím, že po připojení poloostrova Krym v roce 2014 nepodpořilo výuku ukrajinštiny v tamních školách. Žádost Ukrajiny o nařízení Rusku odškodnit Ukrajinu za obě porušení smluv ale ICJ zamítl. Místo toho Rusku pouze nařídil, aby je dodržovalo. 

 

Pro Ukrajinu představují tato rozhodnutí ICJ velmi tvrdou právní prohru. Kromě toho se nyní může stát, že sama bude nucena čelit žalobám ze strany Ruska a dalších států z porušení antidiskriminační smlouvy. Absolutizaci ukrajinštiny a faktický zákaz výuky a používání jazyků menšin v úředním styku na celém území Ukrajiny (vedle ruštiny je to i maďarština, polština, rumunština, ale i čeština a další), zásahy proti pravoslavné církvi, včetně likvidace jejích chrámů a kostelů po celém území Ukrajiny a další excesy už nebude moci v případě podání antidiskriminačních žalob přehlížet ani OSN, ani ICJ.

 

Pokud budou takové žaloby podávány, předpokládám samozřejmě, že ČR se připojí. Práva našich krajanů na Ukrajině přece musí být českým státem chráněna! Minimálně proto, že mohou v korespondenčních volbách ovlivňovat naši domácí politiku, čerpat naše prostředky na lékařskou péči, případně získat český pas, tedy pokud podle pětikoaliční „novely“ volebního zákona získají české občanství až do čtvrtého kolena včetně. A to se přece vyplatí!