"Sluší se, aby žena žila pod botou muže" (Turecké přísloví)
"Všichni mají právo svobodně vyjádřit své mínění takovým způsobem, který se neprotiví šárii." (Deklarace lidských práv, Káhira, 1990)
"Ženy jsou satanův nástroj proti mužům; proto musí být zahaleny od hlavy k patě, i když jsou pohromadě jen se ženami." (Raed Hlayel)
"Celá Umma má povinnost se hněvat a povstat, aby ukázala svůj vztek. Vztek je nutný. Nejsme žádný národ oslů. Jsme národ lvů." (Yussef al-Qaradavi)
"Bratři, vede se válka proti islámu. Chopte se svých mečů. Kde jsou vaše zbraně? Vaši nepřátelé zdupali Proroka. Povstaňte!" (Badr Bin Nadel al Mashari, imám v Rijádu)
"Muslimové celého světa, bezprávní této země, povstaňte! Vybojujte drápy a zuby své právo, nebojte se řevu velmocí!
Sjednoťte se pod pyšným praporem islámu a zaveďte jeho vládu...!" (Testament ajatolláha Chomejního)
"Korán se vydatně věnuje podbřišku muže, jeho sexuálním rozkoším a povinnosti žen, uspokojovat manželovy potřeby. Pro dobré muslimy a islámské
mučedníky má korán připraveny panenské hurisky nepomíjivé krásy a mládí; po každém koitu znovu nabydou panenství. Pro muže to znamená uskutečnění
fantasmatu nikdy nekončícího orgasmu a konec strachu před předčasnou ejakulací? Ptám se, jestli tyto sliby nejsou důvodem víry ve svatost koránu. Který
muž nezná tyhle sny? Stačí jim věřit..." (Chahdortt Djavan, Paříž, 2003)
"Ozbrojený boj proti okupantům Palestiny není jen právem muslimů, ale je přímo povinností všech muslimů." (Jusuf al Qaradawi)
"Žít v islámské republice je jako spát s mužem, k němuž cítíš hnus: představuješ si, že jsi docela jinde." (Azar Nafisiová, profesorka anglické literatury)
"Nic nemluví pro evropský reformovaný islám. Existuje jen jeden islám - onen Muhammada a Koránu. Čirý islám je životu nebezpečný.
Nejstrašnější je zde útisk žen..." (Ayaan Hirsi Aliová)
"We must be open and tolerant towards Islam and Muslims because when we become a minority, they will be so towards us." (Jens Orback, švédský ministr)
"Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku." (zavražděný holandský režisér
Theo van Gogh o multikulturalismu)
Český mainstream se vypořádal s rozšířením BRICS po svém. Radši o něm vůbec nepíše. Asi se bojí, aby nesloužil Putinovi, Si Ťin-pchingovi nebo jinému zlému diktátorovi. Země BRICS i v této fázi však pouze pochopily, že musí konečně přijmout někoho nového do svých řad a přitom to tak hezky nakombinovaly, jakoby si každá členská země nominovala jednoho nového člena (Čína dva). Co je však asi podstatné na tomto kroku je to, že ta propagovaná nejednotnost názoru zemí BRICS na přijetí nových členů, kdy Brazílie a Indie byly údajně proti, najednou musela ustoupit stranou.
Indie to oznámila už na jaře, ale byla vystavena silnému tlaku ze Západu, aby Ukrajinu přece jenom pozvali a udělali bojové události na Ukrajině hlavním bodem jednání.
Tak nyní z Indie znovu potvrdili, že Ukrajinu nepozvou.
Premiér Modi také nastolil jako jednu z priorit indického předsednictví G20 vyjádření obav rozvojových zemí v otázkách světové potravinové a energetické bezpečnosti, narušené sankcemi Západu proti Rusku.
Indie zvažuje vstup na ruský trh s dodávkami svých nadzvukových řízených střel BrahMos. Uvedl to Atul Dinkar Rane, generální ředitel indické společnosti BrahMos Aerospace, která tyto střely v Indii vyrábí.
Má dobrý postřeh o ruském válčení - Rusko prostě válci jako vždycky. Na počátku armáda pokaždé selže, protože je v autokratickem systemu blbě spravovana, ale pak se dá do kupy a teprve pak začíná skutečný boj. Rusko podle něj navíc dokázalo zvládnout sankce a stabilizovalo ekonomiku, která dokonce, sice malo, ale roste, inflace je momentálně pod kontrolou. Podle něj se ale něco chystá v Číně, kde mu Si začíná připomínat Mussoliniho.
Dnes probíhá zasedání hlav států Šanghajské organizace (ŠOS) pro spolupráci, v režimu videokonference. ŠOS se dále rozrůstá: na zasedání byl do ŠOS přijatý Irán. Zároveň členské státy odsouhlasily vstup Běloruska a v tomto smyslu bylo podepsáno společné memorandum. Hlavními cíli organizace jsou: posílení stability a bezpečnosti v širším regionu Eurasie, boj proti terorismu, extremismu a separatismu, boj proti obchodu s drogami a narkomanii, hospodářská spolupráce, partnerství a spolupráce v energetice, vědecká a kulturní spolupráce.
Z iniciativy katarské strany provedl Vladimir Putin telefonický rozhovor s emírem státu Katar Tamim bin Hamad Al Thani. Ten chlap si na stará kolena otevřel v Kremlu pracovní agenturu. A už se rozkřiklo, že za výhodné ceny si diktátoři můžou teď v Rusku objednat partičku momentálně nezaměstnaných zkušených bojovníků i s kompletním vybavením protivzdušné obrany.
Návštěva "palestinkého prezidenta" Abbase v Pekingu. Abbás s delegací přijel do Pekingu na čtyřdenní státní návštěvu. Xi TinPching se dopustil několika výbušných výroků:
- Je nutné co nejdříve obnovit spravedlnost pro Palestinu, protože palestinská otázka se řeší/neřeší už více než půl století a přinesla palestinskému lidu hluboké utrpení.
- Základní řešení palestinské otázky spočívá ve vytvoření nezávislého palestinského státu založeného na hranicích z roku 1967 s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem a plnou suverenitou.
Svět prochází závěrečnou fází přípravy na změnu globálních systémů - ekonomických, finančních a bezpečnostních. Po dekádách dominance Spojených států a jejích souputníků se ukazuje, že politika konfrontace nefunguje, a to dokonce ani tehdy, kdy pumpujete do zbrojení, barevných revolucí či podněcování nepřátelství astronomické sumy.
Saúdskoarabský ministr zahraničí princ Faisal bin Farhan a ministr zahraničních věcí Iránu Hossein Amir-Abdollahian s delegacemi se setkali v Kapském Městě v JAR. Schůzka se uskutečnila během summitu států BRICS, kam byli oba pozvání jako zástupci zemí, které se nově ucházejí o členství v BRICS.
Rusko jedná s Talibanem, že se pastevci porozhlédnou ve stodolách, kde mají schované ještě nějaké nezničené americké a také sovětské zbraně. Ruští specialisté to prohlídnou a co bude schopné opravy, pošlou do Ruska. Na oplátku za to afghánci dostanou obilí, benzín a naftu.
Světové i české presstitutky se předhánějí v tom, kdo si víc plivne na znovuzvolení Recepa Tayyipa Erdogana. Zapomínají přitom, že úspěšný a oblíbený politik (z těch dalších např. Viktor Orbán nebo Narendra Modi), pracuje především pro blaho svých voličů, tedy občanů SVÉ země. V tomto smyslu se Erdoganovi, který je už 21 let vrcholným představitelem Turecka (od 2002-14 předseda vlády a od r. 2014 prezident), podařilo vybudovat z Turecka opradovou regionální i globální mocnost. Turecko dnes vyvíjí letoun šesté generace, vyrábí bojový vrtulník, velmi dobré řízené střely a bezpilotní prostředky, které dodává po celém světě.
Sinan Ogan, prezidentský kandidát, který se v prvním kole umístil na třetím místě, podporuje Erdogana ve druhém kole. Sinan Ogan je ortodoxní nacionalista, v prvním kole získal 5.2% a s napětím se očekávalo, koho podpoří pro druhé kolo. Dokonce si vysloužil v médiích označení "ten, který vybere krále", já bych tedy spíš řekla sultána.
V čínském městě Xi'an (Chang an) se koná summit čínského vedení s prezidenty a delegacemi pěti středoasijských států - Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Turkmenistán a Tádžikistán. Město Xi'an bylo ve starověku a středověku bránou k staré Hedvábné stezce, odtud vyrážely karavany na dlouhou pouť přes pouště Gobi a Taklamakan do střední Asie a dále přes Persii do Levanty a římské říše.
Muhhamad bin Salmán tentokrát dokázal shromáždit na jednom místě slušnou sbírku "celebrit". Kromě obvyklé směsky šejků, králů, emírů a prezidentů také Asada, Abbase a Zelenského. Vůdci válek končících, začínajících i probíhajících. Výsledky z tohodle mejdanu budou hodně zajímavé. Kam se hrabe unylá G7 v Japonsku.
V Moskvě proběhla čtyřstranná schůzka ministrů zahraničních věcí Sýrie, Iránu, Turecka a Ruska, věnovaná probíhajícímu mírovému procesu v Sýrii a normalizaci vztahů Sýrie a Turecka.
Kolem Sýrie se toho teď hodně děje, po usmíření Iránu a Saudské Arábie (které zprostředkovala Čína) vyvíjejí Saudi a Irán konstruktivní mírové úsilí pro celou oblast a postupně se připojují i další znesvářené strany (Turecko, Qatar, Emiráty, Irák, Jordánsko, Egypt ad), mám z toho zvláštní dojem, že se situace začíná hýbat směrem k likvidaci neblahých následků násilné „demokratizace“ během arabského jara:
239 článků (16 stránek)